Techno.cz - party - PLEASURE ISLAND

Na místo jsme dorazili okolo čtvrté hodiny odpolední. U vstupu nás velmi mile překvapila krabice plná pláštěnek, vzhledem k očekávenému dešti, to bylo dost aktuální. Už při příchodu nás ohromila obří hlavní stage, která stojí přímo naproti vstupu. Nejdříve ale spěcháme na Techno Masters stage, kde hraje můj velký oblíbenec Marco Nastic. Ten jako obvykle nezklamal a hraje skvělý minimalový set. Vůbec se nám nikam nechtělo, ale přesto jdeme zmapovat prostor, jak ho pro nás United Music spolu s Art Dance připravily. Jdeme tedy na Pure trance stage, která je trochu zastrčená vedle jednoho z letištních hangárů, ve kterém je také Fabric stage. Tranceový stan není nikterak velký na to, že zde mají vystupovat jména takového formátu. O kus dál je Reset "hardstyle" stage. Tak se tomu dnes říká, za našich mladých let se tomu říkalo tekkno. I celá stage, kterou zdobí kovové roury, vypadá jako vystřižená z Czechtekku. Po prozkoumání areálu si jdeme vyměnit peníze za žetony. Nejhorší věc, která vás může na festivalu potkat. Nechápu proč se z toho už konečně někdo neponaučil, protože žetony jsou jen a jen na obtíž. Největší minus je, že se nedají vrátit a mají hodnotu pouze 20 Kč nebo 40 Kč. Takže pivo (Budwar) za 40 Kč a 0,5 l Coca Coly za 80 Kč a to vám ještě z láhve vezmou víčko, aby vám náhodou nevydržela moc dlouho! To opravdu nejsou ceny na české poměry. Vracíme si zlepšit náladu na Marca Nastice, který hraje stále parádně. Má před sebou velice slušný dav tanečníků. Až se divím, kolik lidí poslouchá minimal. Melodický, energický minimal, který se stále vyvíjí, nás příjemně ladí na zbytek festivalu. Marco opět ukázal, že patří mezi světovou DJ špičku a jak jsem přepodkládal, pro mě to byl nejlepší set z celého festivalu. Naštěstí pro nás opozdilce protáhl vystoupení o celou půlhodinu.



Poté nastoupil Umek, ten rozjíždí živější tempo a publikum dostává do varu. My ale jdeme zahnat hlad, je po 19h, čili čas večeře. Výběr jídla není moc velký, ale stačí, každý si přijde na své. Jak tak procházíme areálem, tak si všímáme, že zde chybí reklamní stánky různých mobilních operátorů a podobných sponzorů. Což považuji za velký plus, když vás neotravují hostesky, které vám nabízejí různé nesmysly. Chybí zde ale také nějaké sportovní nebo jiné využití volného času jako to bývá na všech festivalech a to je škoda, vzhledem k tomu, že program začal už ve 13:00. Poté, co jsme zjistili, že areál nenabízí nic navíc, jdeme opět za muzikou, kvůli které tady jsme především. Kam jinam než na techno stage. Ta má sice luxusní zvuk Funktion One až z Anglie, ale zbytek dekorací mně přijde poněkud ochuzelý. Dřevěné palety přehozené maskáčovou sítí mi nepřijdou zrovna moc originální, spíše „systémácké“. Stále hraje slovinský DJ Umek, ten poněkud zpomalil, stejně jako jeho srbský kolega hraje příjemný minimal. Po něm už nastupuje další mistr Adam Beyer. Jeho inteligentní minimal lidi moc nebere a tak prostor značně prořídl. Adam přitom hraje přesně podle mého gusta pomalý minimal, který nám říká něco víc. Setu akorát trochu chyběla energie, ale přesto Adam nezklamal a předvedl, že je mistr ve svém oboru. Jeho mixy byly rychlé a přesné, zkrátka dokonalé. Jako další nastupuje náš nejlepší techno DJ Agent. Ten na nic nečeká a rozjíždí pořádné techno. Publiku se to očividně zamlouvá a dává to znát hlasitým řevem. Agent hraje přesně tak, jak ho známe - poctivé, burácející, dunivé techno... Paráda!



Přestože víme, že lepší muziku na ostatních stageích nehrají, jdeme omrknout dění na té hlavní. Ta je zatím zaplněna asi jen z poloviny. Konečně je tma a tak můžeme vidět stage v celé její kráse. Obří 70 metrů dlouhý a 16 metrů vysoký hrad před jehož bránou je umístěn dj. Ten diktuje svým poddaným jak a na co mají tančit. Královské žezlo teď drží Tocadisco, který mě velmi překvapil. Hraje pomalejší set bez zbytečných hitovek a komerčních sr... Na další trancové stagi se s úsměvem na tváři otáčíme a rychle prcháme pryč. Stejně tomu je i na hardstyle tekkno stagi. Na zbytku krytých podiích, které jsou umístěny v letištních hangárech jako je Mecca, Fabric nebo Studio 54 se hraje převážně house nebo progresive, takže taky nic pro nás. Chceme si trochu odpočinout a někde si sednout, ale bohužel není kde. Pár laviček u stánků jsou zaplněny a zem je pěkně mokrá. Není zde žádná odpočinková zóna nebo pohodová lounge, jak by se na takovýhle festival slušelo. Na mapce sice nacházíme relax stan, ten ovšem není moc relax, jako spíš stan s pivem a pár lavičkami. No nic, organizátoři nám tímto asi chtěli dát najevo, že tady se rozhodně odpočívat nebude! Dobrá tedy, jdeme to rozjet na Techno Masters stage, která je jediná poslouchatelná...ze všech stran na nás totiž útočí !převážně trencle



Tady už hraje technolegenda Dave Clarke, který k hraní nepoužívá gramofony ani CD přehrávače, ale velký mixážní pult s dalšími efektory a notebookem. Tím je set velmi pestrý, stále se mění a vyvíjí. Mezitím už na main stagi začíná hrát legenda taneční muziky Paul van Dyk. Ten dnes jako jediný zcela zaplnil prostor hlavní stage. Asi po 15 minutách ovšem začínají návštěvníci hojně odcházet.. Nejspíš proto, že nastolené disco nikoho nebere a ani nás moc nepřesvědčil a jdeme raději zpět na techno stage, kde bude končit Dave Clarke. Ten zahrál perfektní techno set, který se dnes už jen tak neslyší. Potvrdil, že tento styl není mrtvý ale, že se stále vyvíjí. Jako další nastoupil za gramofony zdejší oblíbenec DJ Rush. Jak u něj bývá zvykem, chce nás svým tvrdým technem, hned na úvod, rozsekat na kousíčky. To ovšem už není nic pro mě a tak jdeme okouknout situaci na dalších pódiích. Na main stagi stále hraje PvD, který vsadil na svoje velké hity jako Time Of Our Lives, The Other Side nebo For An Angel. Oproti začátku se trochu změnil i styl, což nás potěšilo a zbytek vystoupení už trávíme zde. Stále mně tu ale něco chybí... Jak agentura United Music slibovala, tak jsem čekal nějaké kouzlo, něco výjimečného, prostě něco, na co bych dlouho vzpomínal, ale pořád se nic nedělo. Stage ve tvaru hradu byla sice krásná, fenomenální a virtuální zároveň, takže si přímo říkala o nějakou kouzelnickou show, která se nabízela v podnázvu festivalu Illusions. Pořád jsem čekal že se někde vynoří ten velký kouzelnický cylindr, ze kterého budou skákat králíci, holubice, motýly a vše možné i nemožné... Bohužel jediné dekorace, které jsme zde mohli "obdivovat" byly obrovské květy lilií u stagí, toť vše... Po PvD nastoupil poslední DJ na main stagi Markus Schulz, který rozjel neskutečně komerční trance a tak bereme nohy na ramena a prcháme pryč. Ale kam? Jdeme na Pure Trance. Tady se také line strašlivý trance, na hardstyle stagi se hraje zase jenom tekkno a na zbytku pódiích slyšíme house. Jedinou záchranou by mohla být techno stage. To by tam ale nesměl hrát ohraný řezník Rush. Zklamáni tedy raději opouštíme areál... Chybou festivalu byl právě sestavený line-up. Když se na sedmi pódiích v jednu chvíli hrají pouze tři styly, tak to je opravdu žalostně málo. :( 

Sečteno a podtrženo, chybělo zde elektro, breakbeat nebo drumandbass. Nevím, proč nesl festival podtitul Illusions, když o žádná kouzla nebo iluze vůbec nešlo. Kromě absence Menno de Jonga, který uvízl někde ve Švýcarsku na silnici v zácpě a pozdnímu příjezdu Aviciiho, vystoupili všichni tak, jak měli. Jinak festival proběhl bez větších problémů. Počasí nám až na pár kapek na začátku a na chladnější ráno celkem přálo. 

Počasí nám toto léto dává pěkně do těla. V pracovním týdnu člověk umírá při teplotách na třicet stupňů a když má jen dva dny na odpočinek, začne regulerní podzim. :) Bohužel tento víkend se nesl ve znamení nepřetržitého deště a teplot sahajících k dvacetistupňovému maximu. Sobotní noc ale v Hradci proběhla až fenomenálně dobře a počasí se nad všemi těmi účastníky slitovalo a vzalo nás na milost. Velké černé mraky ženoucí se směrem od západu nás jen postrašily, ale nekápla z nich ani kapka a to po celou noc konání festivalu, prostě báááječné. :)

Přijíždíme do Hradce něco málo po šesté hodině a už z dálky je vidět mohutný modrý techno stan. Parkujeme přímo naproti areálu na travnatém parkovišti a vyrážíme směr Festival park. Nevím, zda-li má smysl ho nějak blíže popisovat, dozajista tam všichni již byli na nějakém z předchozích festivalů, ale jen v krátkosti bych napsal, že se jedná o bývalé vojenské letiště, které disponuje dosti betonovými plochami a několika hangáry tudíž ani zmiňovaná nepřízeň počasí nemůže nějak zásadně ohrozit chod festivalu. Vydáváme se směrem od techno stanu přes hlavní stage dál dozadu, míjíme v hangáru Mecca stage, dále Fabric a kousek od něj Pure Trance stage, následuje Studio 54 stage a vzadu uplně na konci je Reset stage. Zjišťuji si následná fakta. Tolik stagei je asi zbytečně mnoho, ale zase jak pro koho. Pro mě asi platí jedno. Tentokrát naprosto vynechám Reset stage a Pure Trance a budu rád, když se uchytím na pár okamžiků alespoň na těch pro mě více zásadních...

První stagei kde se hodlám upíchnout je Techno vigvam. Právě začal hrát DJ Umek, který měl hodinu zpoždění a tak přesně kolem sedmé večer mám možnost být přímo od začátku přítomen. Do stanu se příliš neženu, je tam velmi mnoho prachu, déšť zvlhčil vše kolem ale ve stanech je sucho a tanec těch několik set párů nohou udělal své. Tancuji hezky na kraji stanu a vychutnávám si nejen vizuální stránku této stage, ale hlavně taneční beaty mistra Umeka. Mohu Vám tu s klidným svědomím říci, že v tomto stanu se udály dvě okolnosti které za to stály. Jednou byl Umek a tou druhou po něm následující Adam Bayer. Umek si dává techýnko celkem slušně našlápnuté, nájezdy střídají plochy a tanečníci si to užívají uplně stejně jako já. Rytmus Umeka mě chytil tak, že nejsem schopen se odtrhnout a jít si ani pro ty lidmi tak opovrhované žetony. Nutnost pití mě ale nutí podstoupit i tuto výpravu.

S žetony mám pár zkušeností z minulosti a já osobně jsem nikdy neměl problém, ale vím že tomu tak nebylo vždy a u všech návštěvníků. Tady to ovšem bylo naprosto dokonalé. Paní vyměnila žetony a na barech skoro bez front se to měnilo za tekutiny. Bohužel ceny v žetonech příznivé, v přepočtu na peníze nehorázné. Půl litr kokakoly za dva žetony? Jako sorry ale vosum pětek už je trochu extrém ne? No nic, malé zaváhání, ale vydělávat se snaží každý po svém. Beru to ještě přes WC, která byla velmi slušně zásobena Toi Toi a dokonce i tekoucí vodou. Bohužel ve třičtvrtě na devět už netekoucí. :)

Dostávají se ke mně informace o zpožděních DJs na jiných stageich ale stále tu je velká snaha o to, aby všichni vystoupili i když asi ne v předem avizovaných časech. Tož já stále tancuji na technu. Není v mých silách přinést report koncepčně uspořádaný tak, aby pokryl všechno, co se kde odehrávalo, ale na technu to bylo prostě nejlepší.

Adam Bayer střídá pana Umeka a za vydatného potlesku a ovací spouští poněkud pomalejším tempem za to však s údernější silou své pojetí techna. Adam má velmi dlouhé plochy které jsou tak hutné jako dva dny odstáté těsto. Zarývají se Vám hluboko pod kůži, snažíte se zbavit té síly která Vás sráží na zem a tancujete jako o život a přitom pozoruje náboženské motivy na projekcích které se možná také trochu podílely na tom, že při Adamově setu krátce zamrholilo a pak už nic. Krásné to bylo a musím uznat, že tito dva pánové byli tím nej, co jsme mohli tady v tom modrém vigvamu vidět. :)

Odebírám se na hlavní stage, ouha, kdo to tam je? Tocadisco! Nechápu, proč si neříká jen disco, ušetřil by čas i pár písmenek. Pouštět v hlavní čas na hlavní stagei River Side od Sidney Samsona? Uf, to je moc Evropa dvě. Jdu pryč a to fofrem ...

Kupuji si na cestě betonovou hlavní třídou jedno z mnoha skvělých jídel a jsem spokojený. Konečně festival, kde vás jsou schopni nasytit, i když nejíte zrovna maso, klobásy či jiné substance plovoucí v olejové lázni. Tady vás dokonce i namasírují pravé Thajky či vám udělají výborné a čerstvé kafíčko. Prostě pohodička. :) Vidím tu stále pobíhat uklízecí čety sbírající odpadky do pytlů, občas projede auto a vyčistí Toi Toi, no je tohle vůbec tady v té zemi možné? Slušná práce, díky. :) Dojídám poslední sousto na Hardstyle stagei Reset a nechápu ani trochu, co to má za smysl rvát takové diskošky do takových rytmů. Ale víte co, každý má rád něco, nebudu se proto vyjadřovat k něčemu, čemu zase až tolik, ba spíš vůbec nerozumím. No, to bych vlastně asi neměl ani psát reporty, ne? :)

Jedem dál, chvilka na hlavní stage s Jerome Isma Ae a já se prodírám uplně dopředu sám opuštěný před pravou repro soustavu. Jestli mám všechny vnitřní orgány na svém místě, tak jsem šťastný muž. Nechápu, jak mohl někdo přežít takovou zvukovou masírku bez ucpávek do uší. Rvalo mi to oblečení z těla, vibrace mi zněly až do morku kostí a já se jen pomalu do rytmu pohodového trance snažil vstřebat tu sílu a energii z toho všeho.

No jo a je to tu! Paul van Dyk! Oznámení hlasité tak, že by to probralo i hluchého penzistu. Hlavní stage je narvána k prasknutí. Položená gumová podlaha odvádí svou práci perfektně a dá se tancovat skoro po celé ploše. Paul van Dyk to dnes má jak na houpačce. Perfektní uderný track zabijí totálně uspávací melodí pro zamilované a mně to celé přijde bez ladu a skladu. Srovnám-li set, co odehrál v Brně, musím smutně říci, že toto byla nuuuuuda. Nezáchranil to ani track Home, ani nádherná celá stage a lasery. Prostě PvD tentokrát pro mě velké zklamání.

Chci zkusit, jestli rozdýchám Rushe na techno stagei. Přicházím právě včas. Ale co se to děje? Uváděci hlas oznamuje Pet Duo! No to snad ne. Ne, to je jen omyl. Opravdu tam stojí velký černoch a začíná to svoje. Ale, bohužel, tohle nevydržím, nejde to. Takže co teď? Kam teď? Jdu na blint do Fabric hangáru. Michael C tam dohrává svou půlhodinku a jako dobrý a povídám vám, že to je velmi našláplý tech trance. Skvělé, ba co úžasné, protože právě hraje dokonalý track od Len Fakiho! Ou jé, tancujem a spolu s námi asi dvacet dalších pártypeople. :) Ale jako by se mávlo kouzelným proutkem, nastupuje Laydee Jane a lidi se tu zjevují jako mravenečci. Je jich stále víc a víc, až je hangár plný k prasknutí a není se čemu divit. Lejdyna si to dává pěkně. Potvrzuje i svou roli ženy a krásně si poklízí na pultíku, jelikož sotva vidí přes tu hordu kelímků a drinků co tam zanechali poředchozí DJs. :) Lejdyna hraje skvěle, zpívá do svých tracků, komunikuje s publikem a totálně si to dává. Tak takhle by mělo vypadat hraní pro lidi. Skvělé tracky, skvělá komunikace, super zvuk...

Nechce se mi z první řady, nechce, ale pan Orbith mě láká do Mecca hangáru a já neodolávám. Nakonec jsem ale nejšťastnější. To, co předvedl Orbith v Mecca hangáru, to se jen tak nevidí. Vytáhnul a oprášil snad ty nejstarší vály co měl, do toho nám pouštěl naprosté novinky a hrál si s efektorem. Užíval si to a já tam málem vyplivnul duši. Hangár šílí, tancuje a řve. Mrskáme tam sebou jako ryby na suchu, polykáme vzduch a sotva stíháme dýchat. Orbith tancuje, užívá si to stejně jako my. Skáče na podium a baví se, to je paráda. Já už nemohu, blíží se pátá hodina  jsem totálně KO. Orbithe díky, tohle byl orgasmický závěr, takhle bych si to přál pokaždé. Pátá hodina a organizace s přesností švýcarských hodinek nařizuje konec. Všechny stage pomalu a postupně utichají.

Tak to je konec přátelé, konec jednoho vymodleného festivalu. Dav tisíců míří ven, chlad se opírá do každého z nás. Jsou vidět ale i úsměvy, snad z nových zážitků, snad z hudební produkce. Bylo to super a já děkuji za vše, co jsem měl možnost vyslechnout.

Užívejte zbytek léta a opatrujte se. Prosím také všechny, ať jsou ohleduplní a doufám, že se nám tu nikdy nepřihodí nic tak strašného jako ten den na Love Parade. Uctěme památku zesnulých a snažme si vždy a za všech okolností pomáhat.

Krásné léto pro všechny clubbery i clubberky.

01:00 Festival bude vrcholit... Právě začíná hrát Paul van Dyk a ten dnes jako jediný zaplnil prostor před hlavním pódiem. To vypadá jako obří hrad, který stojí za to vidět na vlastní oči. Na Techno stagi nás teď po Agentovi drtí Dave Clarke!

21:00 Festival je v plném proudu., vsichni se dobře baví a atmosféra začíná houstnout. Všechno funguje, jak má a vypadá to na vydařený mejdan. Výborný set zahrál Umek, který teď předal žezlo minimalovému mistru Adamu Beyerovi. Ten jak obvykle nikam nespěchá a udržuje si pomalejší tempo...

18:30 Festival Park je z větší části zaplněn návštěvníky, kteří už teď tancují jako o život. Všechny stage jedou na plné obrátky. Počasí nám až na trochu bláta zatím přeje. Na Techno stagei právě skončil Marco Nastic, který zahrál skvělý minimalový set. Hlavní stag teď má pod palcem Michael Burian.

[ parties: future, history ]

Hradec Králové (Královéhradecký kraj)
http://www.festivalpark.cz